„Zoufalému náleží milosrdenství…“ Jób 6:14, ČSP
Co tě dělá šťastným, rozesmutní nebo naštve? Co ti vykreslí úsměv na tváři? Co způsobí, že tvůj duch nekontrolovatelně vzlyká? Co tě přiměje bouchnout pěstí do stolu ze spravedlivého rozhořčení? Někde v této směsi radosti, smutku a naštvání je vášeň, kterou ti určil Bůh. Oblast, která v tobě vyvolá pohnutí. Nebo bychom možná měli říct soucit, protože cítíš to, co cítí Bůh. Jakmile to rozpoznáš, nemáš na výběr, zda s tím něco uděláš nebo neuděláš. Nemůžeš s tím nic nedělat.
Blake Mycoskie cestoval v roce 2006 po Argentině a všiml si, že mnoho dětí nemá boty. Mohl se vrátit do USA a pokračovat ve svém byznysu. Místo toho ale založil společnost TOMS, jejímž posláním je obouvat děti v zemích třetího světa. Funguje to takto: Když si koupíš boty této značky, daruješ tím pár bot bosému dítěti někde na světě. Za každý zakoupený pár bot je jeden další pár darován. Princip je prostý: jeden za jeden.
Blake rozpoznal potřebu. Ztotožnil se s ní a rozhodl se s tím něco dělat. Nezačal ve velkém, ale v malém. Právě tak ale začínají velké věci. Člověk se rozhodne udělat něco s něčím, co ho těší, mrzí nebo štve. Blakeovi zlomily srdce bosé děti, a on doslova nasadil boty své víře. Když objevíš něco, co tě těší, rozesmutňuje nebo rozčiluje, zbývá už jen jediná otázka: Co s tím uděláš?