„Sám jsem byl synem u svého otce, maličkým jedináčkem u matky své.“Přísloví 4:3, B21
Chceš-li, aby tvé dítě v budoucnu tělesně i emocionálně prospívalo, musíš ho od jeho nejútlejšího věku vychovávat s láskou. Podle dnešního názoru zdravotnických odborníků je to pro přežití dětí opravdu podstatné.
Jeden křesťanský vedoucí napsal: „Průzkum Harvardovy univerzity nade všechnu pochybnost ukazuje, že kvalita vztahu mezi chlapcem a jeho matkou má vliv na jeho fyzické zdraví a pohodu o čtyřicet nebo padesát let později. Je pozoruhodné, že u jednadevadesáti procent absolventů vysokých škol, kteří uvedli, že neměli blízký vztah se svými matkami, se ve středním věku rozvinulo onemocnění koronárních tepen, hypertenze (zvýšený krevní tlak), vředy na dvanáctníku nebo alkoholismus. Podobná onemocnění se vyskytla pouze u pětačtyřiceti procent mužů, kteří si pamatovali mateřskou vřelost a blízkost. Totéž se prokázalo při výzkumu mužů a jejich vztahu s otci. Všimni si přitom jedné věci: Ve sto procentech případů respondentů, kteří měli chladné a rezervované vztahy s oběma rodiči, se ve středním věku vyskytly četné diagnostikované choroby! Stručně řečeno, kvalita vztahů mezi chlapci a jejich rodiči v útlém věku je silným indikátorem jejich celoživotního zdraví. A můžeš si být jistý, že totéž platí i o dívkách a ženách. Z toho vyplývá, že tam, kde nejsou uspokojeny prvotní potřeby, se objevují potíže.“
Šalomoun, jeden z nejmoudřejších mužů, jací kdy žili, řekl: „I já jsem byl kdysi synem svého otce, něžně milovaným jedináčkem své matky“ (Přísloví 4:3, přel. z angl.). Šalomounovými rodiči byli David a Bat-šeba. O tom, co udělali špatně, se můžeme v Bibli všichni dočíst, pokud ale šlo o výchovu jejich syna Šalomouna, tu zvládli dobře. Díky Boží milosti to můžeš zvládnout i ty.