„Obětí, o kterou stojíš, je zlomený duch.“ Žalm 51:19, přel. z angl.
Zlomení je proces, jímž nás Bůh zbavuje pýchy a soběstačnosti, aby mohl zazářit Kristův charakter. Zlomení nemusí nutně znamenat, že prožiješ nějakou tragédii. Mnoho lidí prožívá tragédie, aniž by je to přivedlo blíž k Bohu. Při zlomení nejde tolik o okolnosti jako o tvou reakci.
Čemu se tě Bůh snaží naučit? Zlomení znamená, že tě Bůh zbaví soběstačnosti do té míry, že už nemáš žádnou sílu, aby ses snažil sám sebe napravit. Když zablokuje každé východisko, které se snažíš zvolit, a ty pochopíš, že odpovědí je pouze on, učiníš objev, který změní tvůj život. Jaký je to objev? Že když je Bůh vše, co máš, je Bůh vše, co potřebuješ! Pravdou je, že Boží moc je vyhrazena těm, kdo se vzdali snahy jednat z vlastních sil nebo usilovat o vlastní cíle.
Všimni si slov „obětí, o kterou stojíš“ (viz Žalm 51:19, přel. z angl.). Oběť je něco, co musí zemřít na oltáři. Jestliže tedy chceš v životě zakusit novou úroveň Boží milosti a moci, musíš být ochoten zemřít vlastním zájmům, egu a nezávislosti. Aby rostlina mohla vzejít z půdy, musí být semeno zlomeno, praskne. Aby kuřátko mohlo začít žít, musí být rozbita skořápka. Aby mohl plnokrevný kůň zvítězit, musí být zlomena jeho vůle a musí být zkrocen. Pavel se po zlomovém setkání s Kristem na cestě do Damašku modlil: „Pane, co chceš, abych učinil?“ (Skutky 9:6, ČSP). Procházíš právě dnes procesem lámání? Můžeš si vybrat, zda budeš vzdorovat, nebo utečeš, nebo to přijmeš a řekneš: „Ano, Pane.“