„Vaše ,ano’ ať je vždy ,ano’ a ,ne’ ať je ,ne’…“ Jakub 5:12
Říkat, co si myslíte, je jen začátek. Dalším krokem je myslet vážně to, co říkáte. Když to řeknete, držte se toho. Pokud to nemáte v úmyslu, neříkejte to. Ostatní učíme zacházet s námi tak, jak zacházíme my s nimi. Tím, že se vzdáváme, je učíme, aby po nás „šlapali“. Když slibujeme, že budeme káznit své děti a neděláme to, učíme je, aby ignorovaly naše nařízení. Pokud naše výbuchy hněvu zastrašují druhé, učíme je bránit se nám anebo se nám vyhýbat. Abyste zlomili tyto negativní vzory ostatních, začněte dělat tyto čtyři věci:
1) Zjistěte, co z toho, co vám dělají, nemáte rádi. Mluvte srozumitelně, jak jen to jde. „Jednáš se mnou neférově,“ není dost konkrétní. „Necháváš mě udělat dvě třetiny pracovních úkolů,“ je pozorovatelné, měřitelné a navrhuje možná řešení.
2) Zjistěte, co z toho, co děláte, je vybízí k tomu, aby vám dělali to, co vám dělají. Stěžování si jim nebo šéfovi pravděpodobně nevytvoří pozitivní změnu. Nabídněte svou pomoc v dané situaci a tím vybídněte a motivujte ostatní ke změně.
3) Zjistěte, jak a kdy říct „ne“ a pak podle toho jednejte. Místo toho, abyste dělali dvě třetiny práce a nesli to nelibě, skončete, když uděláte svůj díl! Ostatní neudělají to, co by měli, pokud to uděláte za ně.
4) Pamatujte na to, že znovu vytrénovat druhé vyžaduje vytrvalost. Poté, co jste změnili své staré nežádoucí způsoby, vytrvávejte v konání novým způsobem, dokud ostatní neučiní požadované změny. Myslete vážně to, co říkáte!