„Od onoho dne hleděl Saul na Davida stále s nedůvěrou.“ 1. Samuelova 18:9
Vznětlivá povaha:
1) Vráží klín mezi tebe a tvé blízké. Ezau natolik nesnášel svého bratra, že chtěl, aby Jákob zemřel. Když to uslyšela jejich matka Rebeka, poslala Jákoba do Cháranu (viz 1. Mojžíšova 27:41-43). Výsledkem bylo, že rodina byla rozdělena a trpěla. Vznětliví lidé zastrašují druhé a okrádají je o pocit bezpečí a duševního klidu. Psychologové říkají, že hněv je hlavní příčinou rozvodů, zneužívání dětí a závislostí. Jak hrozná cena!
2) Narušuje život, jenž se líbí Bohu. „Pamatujte … každý člověk ať je … pomalý k hněvu; vždyť lidským hněvem spravedlnost Boží neprosadíš“ (Jakub 1:19-20). Tvůj hněv není jen „tvá věc“, je to i Boží věc, protože ti bere schopnost žít život, jenž pro tebe Bůh zamýšlel. Nemůžeš mít správný vztah s Bohem, jestli nemáš správné vztahy s lidmi.
3) Oslepuje tě vůči realitě. Když se díváš skrze brýle zavádějícího hněvu, vidíš jenom to, co chceš vidět. Ve výsledku se soustředíš na věci, jako jsou pomsta a odveta. Saul vnímal Davida jako hrozbu, jako někoho, kdo mu chce vzít jeho království a trůn. Proto: „Od onoho dne hleděl Saul na Davida stále s nedůvěrou“ (1. Samuelova 18:9). Hněv jej přiměl vidět Davida jako někoho, kdo je hoden smrti, protože si jej Bůh vyvolil za příštího izraelského krále. Bohužel mu to také bránilo vidět, že David ve skutečnosti byl jeho nejlepším přítelem. Nedopusť, aby se něco takového stalo tobě.