„Nepustím tě, dokud mi nepožehnáš.“ 1. Mojžíšova 32:27
Jákob odstartoval svůj život špatně. Když přišlo na obchodní praktiky, používal víc podvodů, než bylo zdrávo. Nejprve podvedl staršího bratra Ezaua, později tchána Lábana. Pak se ale jedné noci v jeho stanu objevil anděl a Jákob s ním až do svítání zápasil. Za úsvitu mu anděl řekl: „‚Pusť mě, vzešla jitřenka.‘ Jákob však odvětil: ‚Nepustím tě, dokud mi nepožehnáš‘“ (1. Mojžíšova 32:27).
V tom okamžiku mu anděl řekl, že už se nebude nazývat svým starým jménem Jákob, což znamená „úskočný“, ale novým jménem Izrael, což znamená „Boží bojovník“. Do té chvíle si Jákob myslel, že získávání bohatství ho učiní šťastným. Neučinilo. A málem jej to stálo rodinu. Zní ti to povědomě? Ale poté, co zápasil s Bohem, dostal nové jméno, novou přirozenost, nový způsob chůze i novou budoucnost. Není to to, po čem toužíš i ty? Dobrá zpráva je, že to můžeš mít! V Bibli stojí: „Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové!“ (2. Korintským 5:17).
Jákob se vypracovával sám od píky. Problém byl, že život, který si utvářel, ho netěšil. Nevěděl, že se narodil pro větší záměr než jen pro nabývání majetku: objevil to teprve v Boží přítomnosti. Jeho příběh se dá shrnout do dvou vět: Jákob byl, kým byl. Chtěl být jako Ezau, ale Bůh z něj učinil Izraele, „Božího bojovníka“. Pro tebe Bůh může udělat totéž, pokud mu to dovolíš.