„… nestane se ti nic zlého, pohroma se k tvému stanu nepřiblíží.“ Žalm 91:10
Zazimování rodinného bazénu pro devítiletého Keithe Pullese signalizovalo konec léta. Později vzpomínal: „Sklíčeně jsem sledoval z okna, jak tatínek otevřel nějakou nádobu a začal házet do bazénu chemikálie. Pak vzal další plechovku a přidal ještě něco. ‚Tolik chemikálií na jeden bazén,‘ pomyslel jsem si. Právě v tom okamžiku zazvonil telefon a já jsem běžel zjistit, kdo volá. Neznámé jméno, neznámé číslo. Maminka a tatínek mě varovali, abych nemluvil s cizími lidmi, toho dne mi ale nějaký hlas uvnitř řekl. ‚Zvedni to!‘ Nutkání bylo tak silné, že jsem zvedl sluchátko a pozdravil jsem. ‚Mohu mluvit se Stevem Pullesem, prosím?‘ Ten hlas jsem neznal. Asi to byl někdo z telemarketingu, něco mě ale vedlo, abych řekl: ‚Počkejte, dojdu pro něj.‘ Vyšel jsem ven s bezdrátovým telefonem v ruce a volal jsem: ‚Tati, telefon!‘ Otec obešel garáž a vzal si ode mě telefon. ‚Haló? Haló? Kdo volá?‘ křičel. O několik vteřin později hovor ukončil a vypnul telefon. ‚Nikdo tam není,‘ řekl. Najednou se ze zadního dvora ozvala hrozná rána. ‚Bazén!‘ vykřikl tatínek. Ukázalo se, že smíchal dvě chemikálie, které míchat neměl. Směs vybuchla a zbyly jen jedovaté výpary. Kdyby tam tatínek v té chvíli byl, mohl zemřít. Neznámý volající? Tomu nevěřím. Ten člověk, který tehdy volal, určitě znal naše telefonní číslo.“
Žalmista napsal: „… nestane se ti nic zlého, pohroma se k tvému stanu nepřiblíží“ (Žalm 91:10). Právě tak Bůh ochraňuje tebe a tvé milované.