„Tak to uslyší i jejich synové, kteří toto vše nezažili, a budou se učit ctít Hospodina…“ 5. Mojžíšova 31:13, B21
Spisovatel William Kilpatrick ve své knize Proč Johnny neví, co je dobré a co špatné (Why Johnny Can’t Tell Right from Wrong) popsal některé tradiční mýty o výchově dětí:
1) Mýtus o „hodném rošťákovi“. Americká literatura a filmy často zobrazují „rošťáky“ jako okouzlující a atraktivní. Tom Sawyer a Buster Brown jsou příklady z minulosti. Současná filmová a televizní produkce je plná dalších milých spratků. Tento tradiční americký vzor má takový vliv, že slovo „poslušnost“ pro něj znamená téměř sprosté slovo.
2) Mýtus o přirozené dobrotě. Vychází z předpokladu, že když děti necháme jejich přirozenému vývoji, dobré morální vlastnosti se v nich projeví samy.
3) Mýtus odborných znalostí. V posledních desetiletích se rodiče při výchově svých dětí podřizují profesionální autoritě. Drtivá většina „odborníků na výchovu dětí“ bohužel podporuje mýtus o přirozené dobrotě. Dnes je kladen tak velký důraz na jedinečnou, kreativní a spontánní povahu dětí, že rodiče došli k názoru, že vychovávat děti znamená přizpůsobit se jim, místo naučit je, že se ony musejí přizpůsobit požadavkům rodiny.
Podívejme se, co Bůh řekl o výchově dětí Izraelcům: „Tak to uslyší i jejich synové, kteří toto vše nezažili, a budou se učit ctít Hospodina, vašeho Boha, po všechny dny vašeho života…“ (5. Mojžíšova 31:13, B21). Všimni si fráze „uslyší … a budou se učit“. To není pro rodiče návrh – to je přikázání, které Bůh dává, abys ho poslechl, pokud chceš, aby tvá rodina byla požehnaná.