„Uzdravuje ty, kdo jsou zkrušeni v srdci, jejich rány obvazuje.“ Žalm 147:3
Děje se to každý den. Možná, že se to děje právě teď u vás doma, kde jste byli kdysi šťastní: nesplnitelná očekávání, nevěra a porušené sliby ničí sen o celoživotní lásce a důvěře. Díky Bohu že On je lékařem poničených vztahů a narušené důvěry. Když je ten, koho milujete, citově zraněný:
1) Dejte mu čas. Uzdravení je proces, ne jednorázová událost. Zranění srdce se léčí pomalu. Možná si myslíte: „Ale já jsem se již tolikrát omluvil. Jak dlouho bude trvat, než to nechá být a začne mi zase důvěřovat?“ Trvá to tak dlouho, jak je potřeba! Když budete vyžadovat, aby se ten druhý uzdravil podle vašeho harmonogramu, jen ten proces zpomalíte. „Ale pokud mi opravdu odpustil/a, tak už by o tom přece dál nemluvil/a.“ Mýlíte se. Když osoba, kterou milujete, může o svém zranění mluvit bez toho, aby vás to popudilo, uzdraví se rychleji.
2) Neočekávejte, že vše bude hned normální. Nebude, a to je normální! Všimli jste si někdy, jak si automaticky chráníte zraněnou končetinu před nárazy? Je to přirozená, instinktivní reakce. Skutečnost je taková, že ten, kdo bolest způsobil, může být připravený vrátit věci do normálu, ale ten, komu bylo ublíženo, se nyní na to ještě cítí příliš zranitelný. Když snížíte svá očekávání a necháte druhé straně prostor, urychlíte uzdravující proces a napomůžete mu.
3) Pamatujte si, že se lidé uzdravují různou rychlostí. Bůh řekl: „Je čas…plakat…, čas smát se…, čas objímat a čas objímání zanechat“ (Kazatel 3:4-5). Buďte citliví. Nechte Boha, ať vás učí trpělivosti a pomáhá vám růst, zatímco dáváte svému milovanému čas, aby se uzdravil.