„V noci se mnou bude jeho píseň.“ Žalm 42:8(přel. z angl.)
Nic tak neumocňuje modlitbu jako skutečná potřeba. V krizi se dokonce tajně modlí i ti, kteří říkají, že nevěří v Boha. Je to přiznání skutečnosti, že existují určité věci, které nemůžeme vyřešit. David řekl: „V noci se mnou bude jeho píseň a moje modlitba bude stoupat k Bohu mého života“ (přel. z angl.). Některé modlitby jsou půlnočním pláčem o pomoc určené pouze pro Boží uši; strach je příliš velký a pocity příliš osobní; když vyjdou na povrch, nechceme mít druhé kolem sebe. A tak „všechnu svou starost vložte na Něj, protože Mu na vás záleží“ (1. Petrova 5:7). Přece víte, že On to za vás zvládne.
Jedna matka viděla svého syna, jak běží domů a svírá krvácející ruku. „Ukaž mi to,“ řekla. Poodstoupil dozadu a křičel: „Ne, bude mě to bolet.“ Když nakonec otevřel ruku, místo velkého zranění viděla malou odřeninu, která hodně krvácela. Zatímco žasla nad tímto jeho teatrálním výkonem, uvědomila si, že udělala Bohu tu stejnou věc. Když ji opustil manžel, byla tak zraněná, že se odmítla modlit. Bůh jí stále říkal: „Dovol mi, ať ti pomohu,“ zatímco ona svírala pěst a říkala: „Ne, bude mě to bolet.“ Když si to uvědomila, dala to Bohu a začalo její uzdravování. Catherine Marshall toto nazývala „modlitbou vzdání se“, což znamená dát tu situaci Bohu, úplně od toho dát ruce pryč, odmítnout o tom dále diskutovat a důvěřovat tomu, který působí, že „všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha“ (Římanům 8:28). Proto ti modlitba umožňuje přestat zápasit se situací a mít v ní pokoj!