„Každý člověk dá, kolik může.” 5. Mojžíšova 16:17
Film Schindlerův seznam, který získal Oscara, je příběhem člověka, který se snažil vytěžit maximum i ze zoufalé příležitosti. Jako ředitel zbrojařské továrny v Německu se Schindler rozhodl použít svůj majetek na záchranu lidských životů. Tím, že je zaměstná ve své továrně, umožní odsouzeným Židům uniknout plynovým komorám. Ale udržet je tam bylo drahé. Schindler kousek po kousku likvidoval svůj osobní majetek, aby udržel firmu nad vodou. Příběh končí porážkou nacistů. Ve chvíli, kdy se počítají mrtví a živí se potácejí zpátky na svobodu, se ukáže váha Schindlerova úsilí. V jedné scéně u železniční trati, která vedla tisíce Židů na smrt, si klečící Oskar Schindler uvědomuje, že mohl zachránit o pár životů víc. Přemožen lítostí lamentuje nad několika kousky majetku, které ještě vlastní. Kdyby jen věděl, kdy válka skončí, udělal by víc. Ale teď už je pozdě. Oskar Schindler je hrdina. Je mu připisována zásluha za záchranu více životů během druhé světové války než komukoli jinému. Je ale zajímavé, že v tu dobu dokázal přemýšlet jen o tom, co neudělal. Přál by si udělat víc.
O dávání se z toho můžeme hodně naučit. Protože stejně tak i všichni, co dávají s radostí, se jednoho dne ohlédnou za svým životem a budou si přát, aby mohli udělat víc. A představte si ty, kteří nikdy nic nedarovali nebo dali méně, než mohli, na co budou myslet, až budou stát před Bohem při posledním zúčtování a budou se vyjadřovat k tomu, jak použili své finance – a podle toho budou odměněni!