„Hněvejte se a nehřešte…” Efezským 4:26
V době, kdy obchodníci ke svým cestám používali nejčastěji vlak, požádal jeden takový, který zrovna cestoval na důležitou schůzku, průvodčího, aby ho jistojistě vysadil z vlaku v pět hodin ráno. Představte si, jak se asi cítil, když se probudil v devět ráno, na míle daleko od své stanice. Rozhořčeně se do průvodčího obul a nebral si servítky! „To byl ale naštvaný chlap,” poznamenal cestující, který celý výstup sledoval. „Pokud si myslíte, že tenhle byl rozzlobený,” poznamenal průvodčí, „pak jste měl vidět toho chlapíka, kterého jsem vysadil z vlaku v pět ráno!” Smějeme se, ale jak Dr. James Comer z Yalské lékařské školy vypozoroval, že: „Máme dojem, že nás svět utlačuje, že je kolem až moc lidí, a že nás to obnažuje. Cítíme se kvůli našim problémům bezmocní a propadáme frustraci.”
Pavel říká: „Pokud se zlobíte, tak si dávejte pozor, abyste při tom nehřešili…nedávejte místo ďáblu” (Filipským). Znamená to, že je to vždycky špatné se rozzlobit? Ne, Pavel jen poukazuje na to, že špatně namířený hněv otevírá dveře nepříteli. V chrámu nám Ježíš ukázal, že existuje místo pro spravedlivý hněv při nespravedlnosti a zneužívání. Ale my jsme častokrát rozzlobení, protože si myslíme, že nás lidé dost neoceňují nebo nás využívají nebo nám nedávají, co bychom si zasloužili. A znovu Pavel píše: „Zbavte se všeho…hněvu…odpouštějte si navzájem…jako Bůh odpustil vám” (Efezským 4:31-32). Ale i ta nejlepší rada na světě je vám k ničemu, pokud s ní něco neuděláte. Takže pokud máte tendenci být horkokrevní, začněte každý den prosbou k Bohu o pomoc, aby vaše jednání bylo k Jeho cti.