„…rozmnožte se…a zmocněte se země…“ 5. Mojžíšova 8:1 (přel. z angl.)
Po 400 letech otroctví Bůh předal Izraelcům smlouvu k prosperující, úrodné zemi, kterou konečně mohli nazývat domovem. Do té doby všechno, co vlastnili, bylo pro ně zajišťováno jejich egyptskými podmaniteli. Ale otroctví rozdrtilo jejich vůli a zničilo jejich iniciativu; důsledkem bylo, že Bůh musel zlomit jejich závislost na lidech, která byla silnější než závislost na Něm (závislost na lidech tě může učinit zranitelným a brzdit tvůj růst). Takže když Bůh vedl Izraelce do pouště a maso a cibule, kterých si užívali v Egyptě, byly pryč, byli nuceni naučit se mít rádi manu; bylo to něco, co může poskytnout pouze Bůh! Pochop toto: Když Bůh odebere starý zdroj systému a dá ti nový, neznamená to, že ten starý nebyl dobrý. Jenom to znamená, že On vybral nový způsob, jak tě vést a zaopatřovat.
Když ti Bůh něco slíbí, vždycky to dodrží, ale ty musíš být ochoten dát pryč opěrná kola své závislosti na lidech. V poušti Izraelci fňukali a chtěli se pevně držet pohodlí, které jim bylo známé, i když to znamenalo vrátit se do starého období, které už bylo za nimi. Ale nemohli a ty také nemůžeš! Když Bůh řekl: „…rozmnožte se…a zmocněte se země,“ Jeho plán pro ně sahal od přežívání k úspěchu. To znamenalo, že byli odstaveni od mateřského mléka závislosti na lidech a převedeni na maso závislosti na Bohu. Pavel píše: „Ne že bychom mohli přičítat tuto způsobilost sami sobě…naše způsobilost je od Boha“ (2. Koritntským 3:5). Když tě Bůh vytlačí z tvé zóny pohodlí na cestu k tvému určení, očekávej, že půjdeš neznámým, obavu nahánějícím územím. Ale je to jediný způsob, jak přejít od přežívání k úspěchu.