„Viděl jsem syna Jišaje…ten umí…“ 1. Samuelova 16:18
David se nestal expertem na střelbu prakem v momentě, kdy se objevil Goliáš, ani mistrem hry na citaru, když jej král Saul pozval do paláce. Byl na dlouhé, pomalé a disciplinované cestě. David neměl ponětí, co skrývá jeho budoucnost, jednoduše nacházel radost a naplnění v objevování a rozvíjení svých darů. Vaší největší překážkou osobního růstu není neznalost; je to iluze o znalosti. Je to víra v to, že jste už „dospěli“. Když toto nastane, přestáváte růst, což znamená ukončený proces! Ve které zóně žijete? Zóna výzvy: „Pokusím se udělat něco, co jsem dříve nedělal.“ Zóna pohodlí: „Dělám jen to, o čem vím, že už umím.“ Pobřežní zóna: „Nedělám ani to, co jsem dělal dříve.“ Phillips Brooks řekl: „Smutný je den, kdy se člověk naprosto spokojí s životem, který žije, s myšlenkami, které má, a s věcmi, které dělá; když se na dveře jeho duše zastaví neustálé klepání touhy dělat něco většího, co hledá a o čem ví, že byl určen dělat.“
Davidovi bratři znali jeho dovednosti, přesto o něm žádný z nich králi Saulovi neřekl. Buď povzbuzen; dostaneš se tam bez nich! „Jeden z (Saulovy) družiny řekl: ,Viděl jsem syna Jišaje…ten umí hrát. Přitom je to statečný bohatýr…‘“ (1. Samuelova 16:18). David nesoutěžil se svými bratry ani si nestěžoval na své postavení pastýře ovcí. Jen stále rozvíjel svůj vztah s Bohem a ostřil své dovednosti, a když přišel správný čas, Bůh jej povýšil. Takže se stále připravujte.