„…vnitřně se den ze dne obnovujeme.“ 2. Korintským 4:16
Pavel píše: „…i když navenek hyneme, vnitřně se den ze dne obnovujeme“ (2. Korintským 4:16). Existuje tvoje vnější „já“; tvoje tělo, pověst a osobnost. A existuje vnitřní „já“; tvůj charakter, duch a duše. Vnější „já“ je to, co každý vidí, vnitřní „já“ je neviditelné. Vnější „já“ může být přinuceno jinými lidmi nebo silami, vnitřní „já“ je vždy svobodné si vybrat. Vnější „já“ je dočasné, vnitřní „já“ je věčné. Ať se ti to líbí nebo ne, vnější „já“ je pomíjivé. Od dvaceti pěti let kosti začínají ztrácet kalcium a stávají se křehkými, kůže začíná ztrácet pružnost a začínají se tvořit vrásky, velmi se začíná zvyšovat pigmentace. Když je ti přes třicet, každý den ztrácíš tisíce mozkových buněk.
Váha se začne přesunovat od pólů tvého těla směrem k rovníku. A každý v tvém životě, komu je přes třicet, chce, abys věděl, že ti rozumí. Milují tě, ale abych řekl pravdu, těší se na tvé stárnutí. Můžeš s tím bojovat, ale nevyhraješ. Můžeš plýtvat časem a penězi za vnější „já“: cvičit, hladovět, nechat si udělat liposukci, napínat, zvedat, podkasávat, opalovat, oblékat do moderního oblečení, ale pravda je taková, že „vše se v prach navrací…“ (Kazatel 3:20). Ale zde je to, co je důležité: nikdy nepřestaneš existovat. Tvůj duch, tvé vnitřní „já“, je v procesu, kdy se z něj stává buď něco neuvěřitelně dobrého, nebo něco nepředstavitelně temného. To něco je ta hlavní věc, kterou Bůh vidí, když se na tebe podívá. To je to, na čem mu nejvíce záleží. Proto pracuj na svém vnitřním „já“!