„Kde je, smrti, tvé vítězství?“ 1. Korintským 15:55
Ten příběh vypráví o chlapci a jeho otci, kteří jeli autem v nádherném jarním dni po venkovské silnici. Tu do auta oknem vletěla včela. Chlapec, který byl alergický na včelí píchnutí, byl vyděšen. Otec rychle natáhl ruku, popadnul včelu, zmáčknul ji v ruce a potom povolil. Chlapec byl šílený, když kolem něj ta včela bzučela. Otec znovu natáhl ruku, ale tentokrát ukázal svou dlaň. Tam bylo, zabodnuté do jeho masa, včelí žihadlo. „Vidíš to?“ zeptal se, „už se nemusíš bát. Dostal jsem to žihadlo za tebe.“
Poselstvím Velikonoc je, že jako věřící se nemusíš bát smrti, protože Kristus zemřel a znovu vstal. To žihadlo bylo odstraněno. Smrt není konec, ale začátek!
Jób, který zažil tragickou ztrátu sedmi synů a tří dcer v jednom jediném dni, se ptal: „Když muž zemře, bude žít znovu?“ (Jób 14:14, přel. z angl.). Potřeboval odpověď! My všichni potřebujeme odpověď. O pět kapitol později ji dostal: „Já vím, že můj Vykupitel je živ a jako poslední se postaví nad prachem. A kdyby mi i kůži sedřeli, ač zbaven masa, uzřím Boha, já ho uzřím, pro mne tu bude, mé oči ho uvidí, ne někdo cizí, mé ledví po tom prahne v mém nitru“ (Jób 19:25-27). Žalmista se radoval ve stejné naději: „Já však ve spravedlnosti uzřím tvoji tvář, až procitnu, budu se sytit tvým zjevem“ (Žalm 17:15).
Raduj se: Kristovo vzkříšení zaručuje tvoje!