„Načerpám i tvým velbloudům, aby se napili.“ 1. Mojžíšova 24:19
Jednoho dne Abraham poslal svého služebníka, aby našel manželku pro svého syna Izáka. Služebník stál u malé městské studny a modlil se: „Ať žena, která nabídne, že napojí mé velbloudy, je tou, kterou Ty jsi vybral.“ Najednou se objevila Rebeka a řekla: „Jen se napij… Načerpám i tvým velbloudům…“ (Mojžíšova 24:18-19). Rebeka netušila, že skrze toho služebníka by mohl být změněn její život. Nevěděla, že její laskavý skutek otevře dveře k velkému požehnání. Ve starozákonní době bylo obvyklé nabídnout vodu cizinci; bylo to pravidlo pohostinství. Židé věřili slovům: „S láskou přijímejte i ty, kdo přicházejí odjinud – tak někteří, aniž to tušili, měli za hosty anděly“ (Židům 13:2). Ale kdo by dával napít deseti žíznivým velbloudům? Jeden velbloud je schopen vypít téměř 200 litrů vody. To je práce na půl dne! Rebeka byla velkorysá vůči neznámému cizinci a neusilovala o nic jiného než o radost ze služby. Ale nevěděla, že tito velbloudi ji povezou k Izákovi, že se stane jeho nevěstou, bude zahrnuta bohatstvím a stane se součástí Kristovy rodiny.
Takže pokud se v životě někam chceš dostat, choď dříve, zůstávej déle, pracuj tvrdě, buď poctivý a buď tím, kdo řeší problémy. Žij podle Kristova vyučování: „Kdo tě donutí k službě na jednu míli, jdi s ním dvě“ (Matouš 5:41). Klíčem k úspěchu je dělat ne pouze to, co se očekává, ale trochu více. Ano, velbloudi jsou možná pro někoho ošklivá zvířata, ale z této ošklivé situace vzešla ta nejkrásnější věc, která se kdy Rebece stala.