„Vyvyšujte Hospodina, našeho Boha, klanějte se před podnožím jeho nohou – je svaté!“ Žalm 99:5
Nikdy neztrať svou schopnost žasnout, nebo ztratíš motivaci k uctívání. Jestliže nevěříš, že Bůh je všemocný, všudypřítomný a přístupný, budeš žít v obavách a budeš si myslet, že všechno závisí na tobě. Přestaneš se sdílet o své víře pro případ, že se ti vysmějí nebo že nenajdeš ta správná slova. Přestaneš být štědrý, protože zdroj bezpečí bude v tobě samém. Vyhneš se konfrontaci s těmi, u kterých je to zapotřebí, protože bez jistoty Božího přijetí se staneš otrokem lidských názorů.
Žijeme v cynické době, která odrazuje od úžasu. Omezili jsme údiv a úctu, ale hluboko uvnitř toho stále litujeme. Když zmenšíš svůj koncept Boha tak, aby se vešel do tvého logického výkladu, pak se modlíš bez víry, pracuješ bez nadšení, sloužíš bez radosti a trpíš bez naděje. A výsledkem je strach, ústup a ztráta vize.
Ale existuje jedna věc, která zaručuje obnovu tvého pochopení toho, jak velký a úžasný Bůh je – uctívání. Bůh nás stvořil tak, že když prožijeme něco, co nás vede k úctě, potřebujeme chválit a vložit to do slov. Neuctíváme Boha proto, že by to On potřeboval, ale proto, že my to potřebujeme. Bez uctívání je naše vnímání Boha neúplné; zapomeneme na to, jak je úžasný; přeslechneme své povolání a staneme se zaujatými sami sebou. Ztrácíme svou schopnost žasnout a pozbýváme vděčnost proto, že se trmácíme životem se spuštěnými klapkami a spoléháme se na sebe, jsme tvrdohlaví a pyšní. Proto se každý den zastavme a řekněme se žalmistou: „Vyvyšujte Hospodina, našeho Boha, klanějte se před podnožím jeho nohou – je svaté!“ (Žalm 99:5).