„…kdežto kdo je duchem věrný, ukryje to.“ Přísloví 11:13
Všichni potřebujeme rameno, na kterém se můžeme vyplakat. Když zápasíme se svými návyky a mindráky, potřebujeme bezpečné místo, kam můžeme jít, potřebujeme si být jisti, že budeme milováni, pochopeni, podpořeni a že se za nás někdo bude modlit. Pokud ti, kdo jsou zranění, nemohou najít takové kvality v církvi, kam mají jít? Zklamání důvěry je hrozný hřích. „Ale to, co jsem řekl, je pravda,“ namítneš.
No a co? „Utrhač roznáší důvěrné záležitosti, kdežto kdo je duchem věrný, ukryje to“ (Přísloví 11:13). Všimni si slov „roznáší“ a „ukryje“. Hippokratova přísaha říká: „Cokoliv uvidím nebo uslyším v průběhu své profese, nebudu nikdy rozšiřovat, takové věci budu udržovat jako svatá tajemství.“ Tato přísaha je přijímána lékaři a jinými odborníky na zodpovědných pozicích. Ale mělo by to zavazovat každého z nás! Jak by ses cítil, kdyby tvůj lékař, poradce, pastor nebo přítel, kterému důvěřuješ, zneužili tvou důvěru a rozhlásili by tvá svatá tajemství? Zraněný? Zrazený? Čím déle žijeme, tím více si uvědomujeme, že je hrozný nedostatek lidí, kterým můžeme důvěřovat, že budou mlčet, a tím více si jich vážíme.
Kdybys byl požádán, abys definoval čestného člověka, nebyla by schopnost udržet důvěru v horní části seznamu? Proto je zde několik základních pravidel, jak žít: a) místo abys o tom mluvil, modli se za to; b) místo abys kritizoval, hledej něco dobrého; c) místo abys projevoval zlost, projevuj milost. Způsob, jak jednáš s druhými, určuje způsob, jak Bůh jedná s tebou!