„Jděte! Hle, posílám vás…“ Lukáš 10:3
Ježíš poslal své učedníky na misii a řekl: „Neberte si měšec ani mošnu ani obuv. S nikým se na cestě nepozdravujte“ (Lukáš 10:4). Všimni si tří věcí, které zdůraznil:
1) „Neberte si měšec“ – žádné hromadění! Bůh požehná muži nebo ženě, kteří řeknou: „Každý haléř, který mi dáš a nebudu ho potřebovat, Pane, použiji na tvé účely.“ Představ si, že budeš stát před Kristovou soudnou stolicí se svým neinvestovaným bohatstvím, nesplněnými úkoly a oblastí vlivu nepoužitou pro Krista. Co bys asi tak řekl?
2) „Neberte…ani mošnu“ – žádná nadměrná zavazadla! Boží Slovo říká: „…odhoďme všechnu přítěž i hřích, který se nás tak snadno přichytí, a vytrvejme v běhu, jak je nám uloženo“ (Židům 12:1). Cokoliv může upoutat tvou pozornost, může tě také ovlivnit, a cokoliv zaměstnává tvou pozornost, může tě také ovládnout. Satan se děsí naplnění tvého Bohem daného úkolu, proto musíš bojovat o udržení pozornosti a zaměření na něj.
3) „A s nikým se na cestě nepozdravujte“ – neztrácejte čas! Přezkoumej jakýkoliv vztah, který nepřispívá k naplnění tvého určení. Pavel byl cílevědomý v této záležitosti: „Neuposlechne-li někdo těchto slov, která vám píšeme, dejte mu znát, že k vám nepatří…“ (2. Tesalonickým 3:14). Pole se bělají ke žni a potřeba sklizně je příliš velká. Za starých časů se v některých zemědělských státech v Americe zavírali školy na několik týdnů a všichni byli posláni na pole shromažďovat sklizeň. Proč? Protože čekat znamená příliš se opozdit!