„Užívej života se ženou, kterou sis zamiloval, po všechny dny svého pomíjivého života.“ Kazatel 9:9
Štěstí v manželství vyžaduje nesobecké prostředí. Dva lidé, kteří se rozhodnou prožívat to, co Ježíš učil ve svém kázání na hoře, budou spolu šťastní. Každé blahoslavenství začíná slovem „blaze“, což znamená „šťastný“. Skutečné štěstí spočívá v pokoře, ochotě k pokání, v čistém srdci, jemnosti, trpělivosti, skromnosti, lásce ke spravedlnosti i právu a vytváření pokoje. Toto jsou vlastnosti, které umožňují manželství trvat dlouho. A všimni si, že jsou opakem sobectví! Neukřižované „já“ je ten nejhorší možný materiál pro manželství. Svatební prsteny symbolizují nekončící závazek, ale pokud tento závazek není posílen křížem, symbolem smrti sama sebe, nemůže existovat trvající štěstí v manželství. Sobectví ukončí lásku; láska ukončí sobectví. Manželství je opravdovým pozváním k růstu v nesobeckosti. Život s další nedokonalou osobou nás tlačí k dospělosti, zralosti a zvládnutí umění zapírat sám sebe tak, aby náš vztah rostl. Pavel píše: „Milujte se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému“ (Římanům 12:10). Zkouška lásky ve vztahu spočívá v tom, že postavíme partnerovy potřeby před svoje vlastní.
„O čí dobro usiluji při zvládání této situace,“ je otázka, která ukáže skutečný postoj našeho srdce a napovídá nám, abychom postavili našeho partnera před sebe. Úmyslně ustoupit partnerovi vyžaduje ukřižovat sebe a své tělo a podpořit své manželství. Čím více umírá sobectví, tím více žije náš vztah: „…jestliže pšeničné zrno nepadne do země a nezemře, zůstane samo. Zemře-li však, vydá mnohý užitek“ (Jan 12:24).