„Je slyšet hukot deště!“ 1. Královská 18:41
Procházíš duchovním obdobím sucha? Povzbuzuješ pilně druhé, zatímco tvůj vlastní život se rozpadá? Nejsi sám. Stalo se to Eliášovi, prorokovi, který právě svolal oheň z nebe na horu Karmel a porazil osm set padesát falešných proroků a bylo to velkolepé vítězství. Najednou se ocitl v období hrozného hladomoru s vyčerpanými lidskými zdroji a neexistovala cesta ven. Co udělal? „…sehnul se k zemi a vtiskl si tvář mezi kolena“ (1. Královská 18:42).
Dobrý krok! Eliáš se rozhodl nevpustit dovnitř okolnosti, vztáhnout ruce po Boží pomoci a modlit se, dokud mu Bůh neodpoví. Odpověď přišla jako „zvuk hojného deště“. Všimni si, že to, co Eliáš slyšel ve svém duchu, bylo zcela neslučitelné s tím, co viděl a slyšel kolem sebe. Jeho duch cítil déšť ještě před tím, než spadla jediná kapka. Zde je důležitá lekce. Když s tebou bude Bůh mluvit, bude mluvit k tvému duchu, ne k tvému tělu. To, co bude říkat, bude skutečnější než cokoliv, co se děje kolem tebe. Ale nech se varovat: to, co budeš slyšet ve svém duchu, bude možná v rozporu s tím, co uslyšíš ve svém intelektu, co máš v bance, co se děje v práci, doma nebo ve tvém těle. Eliáš nesměl brát v úvahu všechny ty stále docházející zprávy o tom, že neprší. Ty to budeš muset udělat také. Když víš, že ti Bůh zaslíbil určitou věc, musíš vypnout příjem negativních informací kolem sebe, stát na Jeho Slovu, a nepřestávat věřit!