„Když z milosti, tedy ne na základě skutků…“ Římanům 11:6
Pavel píše: „Když z milosti, tedy ne na základě skutků, jinak by milost nebyla milostí“ (Římanům 11:6). Dr. Gerald Mann vypráví, fascinují příběh o tom, jak získal svůj doktorát z řečtiny. V jeho třídě bylo pouze šest studentů. Profesor nikdy nikomu nedal jedničku. První den zvedl učebnici řečtiny a k jejich údivu oznámil: „Už jsem vám napsal známky a nezáleží na tom, jak moc budete studovat, nebo čeho dosáhnete, každému z vás jsem dal jedničku!“ Dr. Mann pokračuje: „Z šesti studentů se nás pět učilo řečtinu více, než jsme si kdy mysleli, že je možné. Ten zbylý spolužák jenom procházel a nikdy se jí skutečně nezabýval.“
Pochop toto: milost je síla vyniknout nebo oprávnění jenom projít. V obou případech jsi přijat a považován za spravedlivého v Božích očích od okamžiku, kdy začneš důvěřovat Kristu. Proč to Bůh takto zařídil? Protože láska, kterou nám dává, je bezpodmínečná a jenom naše odezva na Jeho lásku Ho může uspokojit. Jak úžasná pravda. Bůh činí sám sebe zranitelným vůči odmítnutí takových lidí, jako jsme my! Možná si říkáš: „Jak mohu dokázat, že skutečně miluji Boha?“ To je snadné: budeš milovat svého bratra a sestru (viz 1. Janova 4:21), budeš milovat Boží Slovo (viz Žalm 119:97), budeš s radostí trávit čas na modlitbách (viz Jeremiáš 29:12).
Milost nebrání svatosti, ale vede k ní. „Ukázala se Boží milost, která přináší spásu všem lidem a vychovává nás k tomu, abychom se zřekli bezbožnosti a světských vášní, žili rozumně, spravedlivě a zbožně v tomto věku…“ (Titovi 2:11-12).