„Hospodin Bůh zavolal na člověka: ,Kde jsi?‘“ 1. Mojžíšova 3:9
První zaznamenaná otázka, kterou kdy Bůh položil, byla: „(Adame), kde jsi?“ A to je otázka, kvůli které se potřebuješ zastavit a každý den si ji položit: „Kde skutečně jsem?“ Pokud neznáš odpověď nebo ji znáš a nelíbí se ti, potom je dnešní slovo pro tebe. Když se Bůh zeptal Adama „kde jsi“, on odpověděl: „Uslyšel jsem v zahradě tvůj hlas a bál jsem se. A protože jsem nahý, ukryl jsem se“ (1. Mojžíšova 3:10). Je ohromující, jak daleko jdeme kvůli tomu, abychom se skryli. Zavalíme se prací, zapleteme se do aféry nebo si postavíme zeď kolem svých srdcí – uděláme cokoliv, abychom nemuseli čelit pravdě. Bůh se nepokoušel najít Adama; On jenom chtěl, aby Adam našel sám sebe. Dokud to neuděláš, jsi skutečně ztracen. A problém je v tom, že když se skryješ, staneš se falešným. Máš tušení, kolik citového úsilí vynaložíš na to, abys pokračoval v trapném předstírání? Pouze dvě věci jsou horší: být falešný vůči sobě a být falešný vůči Bohu. A navíc pro tebe bude obtížné být upřímný vůči druhým nebo se jim podívat do očí. Proč? Protože se budeš obávat, že se třeba podívají do tvého srdce a uvidí tě takového, jaký skutečně jsi. Nacházíš se dnes v takové situaci? Máš strach podívat se do svého vlastního srdce?
Dobrá zpráva je, že Adam byl nahý, ale Bůh ho oblékl; byl vinen, ale Bůh ho očistil; obával se, ale Bůh ho utěšil. A když k Němu dnes přijdeš, očistí tě, obleče tě a utěší tě. Čeká jenom na příležitost, aby to mohl udělat!