„Spravedlivý, i když sedmkrát padne, zase povstane…“ Přísloví 24:16
Dokud nepřekonáš strach ze selhání, nebudeš schopný čelit možnému risku. Důležitá věc k zapamatování je, že když selžeš, nemáš to vzdávat. Dějiny ukazují, že selhání se může ve skutečnosti stát mostem k úspěchu. Napoleon byl čtyřicátý druhý ve třídě se čtyřiceti třemi žáky, ale později vybudoval armádu, která dobyla většinu světa. George Washington prohrál dvě třetiny svých válečných bitev, ale navzdory zdrcující nepřízni, zvítězil v revoluci a změnil dějiny Ameriky. Albert Einstein se učil tak pomalu, že bylo navrženo, aby vyměnil studium fyziky za studium jiného předmětu, a přitom je považován za otce atomového věku. Když si vzpomeneš na jejich jména, nevzpomeneš si na jejich selhání, ale na jejich přínos pro svět.
Pouze tehdy, když považuješ své selhání za konečné, jsi nakonec smolař. Selhání není událost, jde pouze o názor, a dokud to není tvůj názor, tak se můžeš vrátit a mít úspěch. „Spravedlivý, i když sedmkrát padne, zase povstane…“ (Přísloví 24,16).
Franklin Roosevelt řekl ve svém prvním inauguračním projevu k národu: „Jediná věc, ze které musíme mít strach, je strach sám.“ Selhání není osudové; můžeš začít znovu. Ale strach ze selhání se může projevit jako osudový pro tvé cíle a bránit ti v tom, abys to zkusil znovu. Po výčtu každého možného scénáře, který by se mohl postavit proti nám, jako jsou soužení, úzkost, pronásledování, hlad, bída, nebezpečí nebo meč, Pavel píše: „Ale v tom všem slavně vítězíme mocí toho, který si nás zamiloval“ (Římanům 8:37). Takže dnešní slovo pro tebe je – neboj se selhání.