„…tvá víra je veliká; staň se ti tak, jak chceš.“ Matouš 15:28
Matouš zaznamenává: „…jedna kananejská žena…vyšla a volala: ‚…Pane… Má dcera je zle posedlá.‘… On odpověděl: ‚Jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z lidu izraelského… Nesluší se vzít chléb dětem a hodit jej psům.‘ A ona řekla: ‚Ovšem, Pane, jenže i psi se živí z drobtů, které spadnou ze stolu jejich pánů.‘ Tu jí Ježíš řekl: ‚Ženo, tvá víra je veliká; staň se ti tak, jak chceš‘“ (Matouš 15:22-28). Tato nežidovská žena byla cizí člověk, ale protlačila se a získala to, co pohodlní lidé zevnitř často postrádají. Za prvé, Ježíš jí odmítl odpovědět. Dále, řekl: „To, co mám, je pouze pro Židy.“ Nakonec řekl: „Nesluší se vzít chléb dětem a hodit jej psům.“ Mnozí z nás by odešli uražení. Ale ona ne! Volala: „Smiluj se nade mnou!“ Neprosila o to, co si zasloužila, ona volala po tom, co potřebovala. Výsledkem bylo, že Ježíš odstranil všechny překážky a odpověděl na její modlitbu. A když budeš vytrvalý, udělá pro tebe totéž. Ve skutečnosti tato žena řekla Ježíšovi: „Ať děti mají chléb, jediné, co potřebuji, jsou drobky.“
Lidé z církve se stávají tak samolibými, že zanedbávají chléb, mrhají chlebem, stěžují si na chléb a někdy dokonce ani nechodí do sboru, aby chléb získali. Ale zoufalí lidé sbírají drobky a naleznou život! Vědí, že pokud je moc v bochníku, je moc i v drobku. A pokud drobek je jediné, co můžeš získat, pak drobek je vše, co potřebuješ. Co tedy dnes potřebuješ od Boha? Jak moc to chceš?