„A my jsme uvěřili a poznali…“ Jan 6:69
Druhým důvodem bývá to, že pravidla Otcova domu vypadají příliš omezující. Mnozí lidé chtějí Kristovu lásku, ale ne Jeho panování, Jeho požehnání, ale ne Jeho příkazy. Není to v tom, že by jim nabízel příliš málo, ale v tom, že náklady na službu vypadají příliš vysoké. Možná si myslíš, že kdybys žil v Kristových dnech, chodil a mluvil bys s Ním a slyšel Ho kázat, byl bys lepším křesťanem. Znovu se zamysli! „Když to jeho učedníci slyšeli, mnozí z nich řekli: ‚To je hrozná řeč!‘… Od té chvíle ho mnoho jeho učedníků opustilo a už s ním nechodili. Ježíš řekl Dvanácti: ‚I vy chcete odejít?‘ Šimon Petr mu odpověděl: ‚Pane, ke komu bychom šli? Ty máš slova věčného života. A my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ten Svatý Boží‘“ (Jan 6:60,66-69).
Opravdové učednictví není výsledkem účasti na mimořádných bohoslužbách ve sboru. Ne, je to postupné. Je to výsledek toho, že „jsi uvěřil a poznal“ Pána, zatímco s Ním jdeš na vrcholek hory a do údolí, ve špatných časech stejně tak jako v dobrých. Proto Petr napsal: „Vám, kteří věříte, je vzácný, ale nevěřícím je to ‚kámen, který stavitelé zavrhli; ten se stal kamenem úhelným‘, ale i ‚kamenem úrazu a skálou pádu‘“ (1. Petrova 2:7-8). Pavel to říká takto: „…nikdo nemůže říci: ‚Ježíš je Pán,‘ leč v Duchu svatém“ (1. Korintským 12:3). Smyslem práce Ducha Svatého ve tvém životě je přivést tě k podřízení se Boží vůli. A to vyžaduje vztah – s pravidly!