„Radostně služ Hospodinu!“ Žalm 100:2
Bible uvádí: „Ne ten, kdo doporučuje sám sebe, je osvědčený, nýbrž ten, koho doporučuje Pán“ (2. Korintským 10:18). Pokud je tvoje sebeúcta založena na čemkoliv jiném než na Božím uznání, nebudeš sloužit se správnými motivy. Nejistí lidé si dělají starosti o to, jak je vnímají druzí. Skrývají své slabosti pod vrstvami ochranné pýchy. Čím menší máš sebevědomí, tím více potřebuješ, aby ti lidé sloužili, a tím více se snažíš kvůli jejich přijetí. Jeden biblický učenec píše: „Kvůli tomu, abys mohl sloužit druhým, musíš se považovat za mrtvého; to znamená, že musíš přestat poměřovat svůj význam a hodnotu podle jejich měřítka… Tak se staneš svobodným k tomu, abys mohl být soucitný.“ Tvoje služba by neměla být založena na reakci těch, kterým sloužíš, ale na poslušnosti samotnému Bohu. Skutečný služebník netrvá na tom, aby měl vznešené tituly. Pokud to jeho zaměstnání vyžaduje, pak nosí takový titul s pokorou.
Pavel napsal: „Ne ten, kdo doporučuje sám sebe, je osvědčený, nýbrž ten, koho doporučuje Pán“ (2. Korintským 10:18). Jestliže se někdo mohl ohánět známostmi, byl to Jakub, Ježíšův „nevlastní“ bratr. Jaká reputace; představ si, že bys vyrůstal jako Ježíšův bratr! Ale on o sobě mluví v Písmu jako o „Jakubovi, služebníku Božím a Pána Ježíše Krista…“ (viz Jakub 1:1). Služba Kristu by měla být tvým úkolem a radostí: „Radostně služ Hospodinu!“ (Žalm 100:2). Umíš si představit, čeho bys dosáhl, kdybys vzal vážně svou roli služebníka – a byl jím s radostí?