„…ať se nerozbují nějaký jedovatý kořen, který by nakazil mnohé.“ Židům 12:15
Zrada je to, co druzí udělají tobě; hořkost je to, co ty děláš sám sobě. Je nemožné projít životem bez zranění. Může ho způsobit nevěrný partner, zaměstnanec, který tě pomlouvá, nebo šéf, který tě vyhodí bez vysvětlení.
Když Ježíš seděl s učedníky u večeře, řekl: „…jeden z vás mě zradí…“ (Marek 14:18). Krátce poté Ho Jidáš zradil polibkem. Někteří lidé tě dnes políbí a zítra nakopnou. Ale Ježíš odmítl zahořknout. To proto, že věděl, že Jidášův polibek ho dovede k Jeho poslání. Stejně tak se neotočil zády k Petrovi, když Ho zapřel. Místo toho byl Petr tím jediným, jehož jméno zmínil, když připravoval setkání se svými učedníky u snídaně, která následovala po vzkříšení. Ježíš viděl lidi ve světle jejich možností, ne ve světle jejich problémů. To, kým byli v daném okamžiku, Mu nebránilo vidět to, kým se stanou, když se Jeho milost dotkne jejich životů. A ty musíš být také takový.
Proto Pavel napsal: „Ať je vám vzdálena všechna tvrdost, zloba, hněv, křik, utrhání a s tím i každá špatnost; buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám“ (Efezským 4:31-32). Proto odstraň jakákoliv slova hořkosti ze své konverzace. Přestaň podrobně opakovat detaily ze své minulosti, ledaže by tebe učily a druhé povzbuzovaly k tomu, aby se pozvedli nad ty jejich. Jak často se znovu vracíš ke svým starým záležitostem? Co děláš pro to, aby hořkost nezůstávala ve tvém srdci? Bůh říká: „Nevzpomínejte na věci dřívější, o minulosti nepřemítejte. Hle, činím něco docela nového a už to raší“ (Izaiáš 43:18-19).