„…Bůh…skrze utrpení učinil dokonalým původce jejich spásy.“ Židům 2:10
Nikdo z nás se ani nepřiblížil ke zkušenosti, kterou Ježíš vytrpěl na kříži, a přece utíkáme před utrpením. Ztracené zaměstnání, vysilující nemoc, bolestný rozchod – nikdo z nás neunikne. Dokonce Ježíš „…naučil se poslušnosti z utrpení, jímž prošel…“ (Židům 5:8). Bolest je vyučující zkušenost. Bible říká: „…Bůh…skrze utrpení učinil dokonalým původce jejich spásy“ (Židům 2:10).
Philips Yancey píše: „Bůh rozuměl fyzické bolesti, vytvořil nervovou soustavu, která přenáší bolest do mozku… Ale cítil někdy Duch fyzickou bolest? Až do vtělení ne. Během třiceti tří let na zemi se Ježíš učil o…rodinných hádkách…společenském odmítnutí…slovním zneužití a zradě. A také se učil o bolesti. Jaké to je, když žalobce ponechá červené otisky svých prstů na tvé tváři… Jaké to je mít hrubý železný hřeb vtlučený skrze sval, šlachu a kůži. Na zemi se Bůh naučil toto všechno. A kvůli Ježíši Bůh slyší naše sténání jinak. Autor epištoly Židům žasnul nad tím, že čímkoliv procházíme, tím prošel Bůh: ,Nemáme přece velekněze, který není schopen mít soucit s našimi slabostmi, vždyť na sobě zakusil všechna pokušení jako my, ale nedopustil se hříchu‘ (Židům 4:15). Máme nejvyššího kněze, který absolvoval školu utrpení a má ,…soucit s těmi, kdo chybují a bloudí…‘ (Židům 5:2). Už nepotřebujeme volat z rokle: ,Bože, slyšíš?‘ Tím, že se k nám Ježíš připojil na zemi, dal nám viditelný, historický důkaz toho, že Bůh slyší naše sténání a…sténá spolu s námi.“ Jaká útěcha!