„Všichni…byli pospolu a měli všechno společné.“ Skutky 2:44
Brali vážně společenství. Jsme více než společenský klub založený na společných zájmech. Jsme rodina – rodné děti nebeského Otce, pokrevní příbuzní. Je to tak díky kříži. „…byli jsme jedním Duchem pokřtěni v jedno tělo…“ (1. Korintským 12:13). Tito první učedníci si vážili svého vztahu. Bylo to víc než jen pouhé zpívání chval a naslouchání kázání. „Všichni…byli pospolu a měli všechno společné. Prodávali svůj majetek a rozdělovali všem podle toho, jak kdo potřeboval“ (Skutky 2:44-45). Máme takovou nesobeckou lásku, abychom se dostatečně zajímali o sdílení všeho, co vlastníme, s našimi bratry a sestrami, kteří jsou potřební? Kolik z nich se dělilo o to, co měli? Všichni. Jak moc se dělili? „…měli všechno společné“ (Skutky 2:44).
Boží Slovo popisuje Jeho církev jako tělo. Její členové existují jako jednotlivci, ale mohou fungovat řádně pouze ve vzájemném spojení. Paže, ruce, nohy, ramena atd. nemohou existovat odděleně; musí být připojeny k tělu s hlavou, aby mohly dosáhnout svého určení. Prvotní církev přežila neuvěřitelné pronásledování a dosáhla úžasných věcí. Proč? Protože pochopili potřebu vážit si jeden druhého a obětovat osobní zájem kvůli celku. Jako izolovaní, soběstační a sebeprosazující jedinci by byli zničeni zdrcující silou svých nepřátel.
Jako věřící možná přežiješ mimo církev, ale nemůžeš prospívat. Tvůj Bohem daný potenciál se nikdy nebude moci rozvinout, dokud se celým srdcem nezapojíš do místního společenství a nebudeš sám sebe investovat do služby Boží vize pro tuto církev.