„…jestliže však neodpustíte lidem, ani váš Otec vám neodpustí vaše přestoupení.“ Matouš 6:15
Obviňování vytváří nepřátele. Člověk, kterého obviňuješ, tě bude přehlížet, shromažďovat důkazy o své nevině a nesnášet tě. Jeho přátelé ho budou bránit a stanou se tvými nepřáteli. Dokonce i tví vlastní přátelé budou znechucení tvými stížnostmi a odtáhnou se od tebe. „Jedovatý kořen“ se v tobě rozroste a způsobí, že „nakazí mnohé“ (viz Židům 12:15). Obviňování se totiž snadno šíří. Obviňující lidé nakazí další a další. Zatáhneš do toho svou rodinu, takže bude trpět také. „Nepřátel se s hněvivým člověkem a s mužem vznětlivým se nestýkej, ať se nepřizpůsobíš jeho stezkám a nenastražíš léčku své duši“ (Přísloví 22:24-25). Zastav to – předáváš své utrpení a svou narušenost těm, kteří tě milují!
Obviňování je návykové. Ospravedlnění, které při něm cítíme, nás chytí do pasti na dlouhou dobu. Manipuluje naším hněvem a vede k tomu, že přesouvání odpovědnosti nám připadá v pořádku. Je pro nás čím dál jednodušší radši si stěžovat než vyřešit problém. Podobně jako kterýkoliv návyk, musí být pro dosažení uspokojení živený víc a víc. Dříve než to vůbec postřehneš, staneš se zkušeným a zatvrzelým „závislým obviňovačem“.
Obviňování brání odpuštění. Nemůžeš někomu odpustit, dokud ho odsuzuješ a nesnášíš; a zatímco tím marníš svůj čas a energii, přicházíš o právo přijmout Boží odpuštění. „…jestliže však neodpustíte lidem, ani váš Otec vám neodpustí vaše přestoupení“ (Matouš 6:15). Je čas vzdát se hry na obviňování, převzít zodpovědnost za svůj život a přijmout zpět svou Bohem danou sílu stavět se k okolnostem podle Jeho Slova!