„Když ženich nepřicházel, na všechny přišla ospalost a usnuly.“ Matouš 25:5
Pojďme se podívat, co ještě dalšího se můžeme od těch deseti družiček naučit. Všimni si tří věcí:
1) Půlnočního zástupu. „Když ženich nepřicházel, na všechny přišla ospalost a usnuly“ (Matouš 25:5). Kdo spal? Ty rozumné stejně tak jako ty pošetilé; svět stejně tak jako církev. Pavel varuje: „…už nastala hodina, abyste procitli ze spánku; vždyť nyní je nám spása blíže, než byla tenkrát, když jsme uvěřili“ (Římanům 13:11). Jsme ve smrtelném zápasu s nepřítelem, který nebere na vědomí žádné příměří ani mírovou dohodu. Před tím, než narazil na ledovec, ignoroval Titanic pět varování. Námořní základna Pearl Harbour byla před svým napadením Japonci v roce 1941 varována dokonce šestkrát – bezúspěšně. Kristus se nevrátí pro zbožné lidi, ale pro vykoupené; ne pro kultivované, ale pro obnovené; ne pro vážené, ale pro spravedlivé.
2) Půlnočního křiku. „Uprostřed noci se rozlehl křik: ‚Ženich je tu, jděte mu naproti!‘“ (Matouš 25:6). Všude kolem nás zní hlasy strachu. Kde můžeme hledat naději? U vlády? U bankéřů? V průmyslu? U vzdělanců? Ne, naše naděje může být nalezena v těchto slovech: „…abychom…očekávali blažené splnění naděje a příchod slávy velikého Boha a našeho Spasitele Ježíše Krista“ (Titovi 2:12-13).
3) Půlnoční krize. Naléhavé poselství tohoto podobenství zní: někteří budou mít dost na to, aby se dostali na svatbu, jiní ne. Tak co bys měl udělat? „Buďte bdělí a proste v každý čas, abyste měli sílu uniknout všemu tomu, co se bude dít, a mohli stanout před Synem člověka“ (Lukáš 21:36).