„…v mých nadějích mě nezahanbuj.“ Žalm 119:116
Žalmista napsal: „Podpírej mě, jak jsi řekl, a budu žít, v mých nadějích mě nezahanbuj“ (Žalm 119:116). Jaká je naše naděje? Spočívá v druhém příchodu našeho Pána Ježíše Krista. Pavel to vysvětluje: „Věříme-li, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, pak také víme, že Bůh ty, kdo zemřeli ve víře v Ježíše, přivede spolu s ním k životu. Toto vám říkáme podle slova Páně: My živí, kteří se dočkáme příchodu Páně, zesnulé nepředejdeme. Zazní povel, hlas archanděla a zvuk Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe, a ti, kdo zemřeli v Kristu, vstanou nejdříve; potom my živí, kteří se toho dočkáme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu. A pak už navždy budeme s Pánem“ (1. Tesalonickým 4:14-17).
Ježíš řekl: „…neboť přichází hodina, kdy všichni v hrobech uslyší jeho hlas a vyjdou; ti, kdo činili dobré, vstanou k životu, a ti, kdo činili zlé, vstanou k odsouzení“ (Jan 5:28-29). Toho dne bude modlitba Páně konečně naplněna: „Přijď tvé království. Staň se tvá vůle jako v nebi, tak i na zemi“ (Matouš 6:10).
Autor chvalozpěvů napsal: „Ó Pane, čekáme na Tebe a na tvůj příchod. Nebe, ne hrob, je naším cílem. Andělův trumf! Hlas Pána! Požehnaný odpočinek, požehnaná naděje mé duše.“ Ježíš si to nerozmyslel; přijde znovu. Pro koho přijde? Pro připravené lidi, aby je vzal na připravené místo, kde s ním budou navždy přebývat. Chystáš se tam?