„A jak mohou uvěřit v toho, o kom neslyšeli?“ Římanům 10:14
Jeden spisovatel napsal: „Během návštěvy u rodičů jsem potřeboval ostříhat, proto jsem zašel do salonu, kam chodívá moje matka. Když mi majitel holičství Jim stříhal vlasy, začali jsme mluvit o duchovních věcech. Čím déle jsme mluvili, tím intenzivněji stříhal. Skončil jsem s velmi krátkým sestřihem, ale náš rozhovor o Ježíši za to stál. Když jsem pak navrhnul mamince, aby Jima a jeho manželku pozvala do církve, řekla: ‚Určitě nebudou mít zájem, vedou dost divoký život. Neznám jiné dva lidi vzdálenější Bohu.‘ Nicméně když šla příště do salonu, pronesla tichou modlitbu: ‚Bože, myslím si, že tihle lidé se o tebe nezajímají. Ale pokud chceš, abych jim něco řekla, tak zařiď, aby se něco stalo.‘ Právě v tu chvíli Jimova manželka Pam řekla: ‚Já vím, že patříte do skupiny, kde se diskutuje o duchovních věcech. Chtěli bychom tam přijít.‘ Pam a Jim se nakonec modlili s mými rodiči a odevzdali životy Kristu, a to všechno díky rozhovoru, který se rozvinul při úpravě mého účesu. K takové situaci dochází zřídka. Většina křesťanů tráví prakticky všechen svůj čas s jinými křesťany. Ale když jde o důležité věci, lidé naslouchají těm, jimž důvěřují. Zvláště když jde o duchovní záležitosti. Pavel říká: ‚A jak mohou uvěřit v toho, o kom neslyšeli? A jak mohou uslyšet, není-li tu nikdo, kdo by ho zvěstoval‘ (Římanům 10:14). Pokud mají být lidé získáni pro Krista, stane se to snáze prostřednictvím přátel než cizích lidi. Proto rozvíjej vztahy s někým, kdo pracuje v restauraci, kterou často navštěvuješ, nebo s někým, kdo s tebou chodí cvičit. Pozvi sousedy na večeři… Následuj Kristův příklad a přátel se s lidmi, kteří neznají Boha.“