„… mluvte pravdu každý se svým bližním…“ Efezským 4:25
Ježíš řekl: „Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými“ (Jan 8:32). Ale během toho procesu ti z pravdy může být mizerně!
Jedna spisovatelka říká: „Pravda může být velmi nepohodlná. Existují klíčové okamžiky, kdy jsme požádáni, abychom přišli a řekli ji nebo jednali podle ní. V takových chvílích … je formován náš charakter a upevňovány naše vztahy. Pro příklad … jednoho letního dne jsme s některými sestrami z biblických hodin a jejich dětmi zamířily na noc na kamarádčinu farmu. Jiná kamarádka, která nebyla pozvána, zavolala řidičce vedoucího auta naší výpravy a ptala se, jestli se s ní chce setkat. Ta zpanikařila a ze strachu, aby nezranila její city, zamumlala něco o tom, jak je zaneprázdněná, protože dělá něco jiného; vynechala pravdu… Měla v úmyslu ochránit city a zachovat vztahy. Brzy poté … jsem zavolala stejné kamarádce a řekla jí, že naše skupina jede na farmu, a že se s ní uvidím zítra… Náhle bylo v telefonu ticho. Nezranilo ji tolik, že nebyla pozvaná … zranilo ji, že ta druhá kamarádka jí lhala. Dala by přednost ostnu pravdy … před osamělostí v klamu. Pavel říká: ‚Proto zanechte lži a „mluvte pravdu každý se svým bližním“, vždyť jste údy téhož těla‘ (Efezským 4:25). Byli jsme společensky formováni tak, abychom byli příjemní a nedělali rozruch, takže to, co se musíme o pravdě naučit, je ve skutečnosti proces odnaučování se… Později jsme v biblické hodině se sestrami diskutovaly o této události. Všechny jsme vlivem té konverzace vyrostly a naučily se důležitou lekci: ať je to jakkoliv bolestivé, přátelství se prohlubuje na úrodné půdě upřímnosti.“