„Neopovažujeme se … srovnávat s těmi, kteří … ztrácejí soudnost.“ 2. Korintským 10:12
Jsi natolik zaměstnán rozebíráním svých záporných vlastností, že nemáš čas si uvědomit své vlastnosti dobré? Nebo jsi natolik zaměstnán zkoumáním druhých lidí, že si nevážíš toho, co Bůh dal tobě? Bůh nikdy nechtěl, aby ses s někým srovnával. „Jsme-li živi Božím Duchem, dejme se Duchem také řídit. Nehledejme prázdnou slávu, nebuďme jeden k druhému vyzývaví, nezáviďme jeden druhému“ (Galatským 5:25-26).
Když se srovnáváš, naznačuješ, že Bůh udělal chybu, když tě stvořil takového, jaký jsi. A navíc dovoluješ druhým, aby určovali tvou hodnotu, a dáváš jim kontrolu nad svou sebeúctou. To je příliš mnoho moci na to, abys to dovolil komukoliv!
„… tak i my, ač je nás mnoho, jsme jedno tělo v Kristu a jeden druhému sloužíme jako jednotlivé údy. Máme rozličné dary podle milosti, která byla dána každému z nás: Kdo má dar prorockého slova, ať ho užívá v souhlase s vírou“ (Římanům 12:5-6). Stavěj na obdarování, která ti Bůh dal, a přestaň toužit po tom, co mají druzí. Bůh tě stvořil takového, jakého tě chce mít, vykoupil tě a povolal tě, abys naplnil jeho plán pro svůj život. Dokud se nepřestaneš srovnávat s druhými, nikdy nebudeš schopen používat dary, které do tebe vložil. Tak mu děkuj za to, že tě stvořil tím, kým jsi, a věř tomu, že tě den po dni proměňuje v člověka, jakého z tebe chce mít.