„Střež svůj jazyk před zlobou …“ Žalm 34:14
Slyšel jsi ten příběh o třech ženách, které se rozhodly, že každá přizná svou slabost ostatním dvěma? První se přiznala, že moc pije. Druhá přiznala, že žárlí na kamarádku, která dobře vypadá. Třetí nic neřekla, proto na ni druhé dvě naléhaly a ptaly se: „Jakou slabost máš ty?“ Nakonec odpověděla: „Je to pomlouvání, takže už se nemůžu dočkat, až odtud odejdu a budu vás dvě pomlouvat!“
Teď vážně. Pokud jde o pomluvy, Bible používá silná slova: „Kdo hlídá svá ústa, střeží svůj život, kdo se pošklebuje, toho stihne zkáza“ (Přísloví 13:3). „Domnívá-li se kdo, že je zbožný, a přitom nedrží na uzdě svůj jazyk, klame tím sám sebe a jeho zbožnost je marná“ (Jakub 1:26). „Chceš-li milovat život a vidět dobré dny, zdržuj jazyk od zlého a rty od lstivých slov…“ (1. Petrova 3:10).
Pomluvy jsou jako bláto hozené na zeď: neudrží se tam, ale zanechá špinavý otisk. A ten otisk tam může zůstat po celý život! Proto než začneš mířit, zkontroluj svůj cíl. Zeptej se sám sebe, kolik škody způsobíš a jak se potom budeš cítit. Šalomoun řekl: „V moci jazyka je život i smrt, kdo ho rád používá, nají se jeho plodů“ (Přísloví 18:21). Chápeš to? Budeš „jíst svá slova“. Budeš sklízet úrodu, kterou jsi zasel, dobrou, nebo špatnou. Shrnutí: pokud hledáš chyby, podívej se do zrcadla. Když budeš pracovat na svých vlastních nedostatcích, nezbude ti čas na pomlouvání někoho jiného.