„… aby bylo patrno, že tato nesmírná moc je Boží a není z nás.“ 2. Korintským 4:7
V Bibli je napsáno: „Tento poklad máme však v hliněných nádobách, aby bylo patrno, že tato nesmírná moc je Boží a není z nás“ (2. Korintským 4:7). Někteří lidé nečtou Bibli, protože si myslí, že je celá o svatých lidech, jejichž životy se nijak nedotýkají reality. Pokud máš také takový dojem, přečti si knihu Genesis. Nefunkční rodiny, o nichž se tam dočteš, tě přesvědčí, že tvoje rodina je normální! Kain žárlil na svého bratra Ábela tak, že ho zabil. Lámech představil světu polygamii. Noe, nejspravedlivější muž své doby, se opil a proklel své děti. Když sodomští muži chtěli, aby jim Lot vydal dva anděly, kteří jej navštívili, nabídl jim místo toho sex se svými dcerami, aby se sám zachránil. Přesto o něm Bible stále mluví jako o „spravedlivém“ (viz 2. Petrova 2:7). Abraham spal se služkou své manželky, přivedl ji do jiného stavu a potom vyhnal ji i jejího syna do pouště, protože jeho manželka Sára si stěžovala na „tu druhou ženu“. Jákobův prvorozený syn Ruben spal s jednou z otcových manželek. A ten seznam by mohl pokračovat donekonečna.
Otázkou je, proč Bůh takovéto lidi zahrnul do Bible. Chtěl ukázat, že všichni jsme nějakým způsobem nedokonalí! Rádi si myslíme, že jsme normální, ale podle Boží definice jsme nedostateční. Všichni máme návyky, s nimiž zápasíme, chyby z minulosti, jež nemůžeme odčinit a vrozené sklony, které nemůžeme překonat bez jeho pomoci. Bůh řekl: „… vždyť v slabosti se projeví má síla“ (2. Korintským 12:9). Říkáš si, že by ses měl víc snažit být lepší? Ano, ale kdyby si Bůh používal pouze dokonalé lidi, jeho dílo by nikdy nebylo vykonáno.