„Všechna hořkost, zuřivost, hněv, křik a rouhání ať jsou od vás odňaty…“ Efezským 4:31, ČSP
Hněv je často plodem zklamaného očekávání. Doufáme v něco, a když se to nesplní, zakoušíme zklamání a hněv. Ve výsledku náš život přestává fungovat jak na osobní a duchovní rovině, tak z hlediska vztahů. Kořeny zklamaných očekávání často vyrůstají z raných zkušeností s našimi rodiči, sourozenci a autoritami. Možná nebyla nikdy naplněna naše potřeba lásky, přijetí, bezpečí a pocitu vlastní hodnoty. Později jsme zažili rozbití vztahů v manželství, v podnikání, v přátelství. Nakonec se v nás doutnající hněv stává zbraní, jež hrozí ublížit všemu a všem, co máme rádi. Stáváme se zahořklými, osamělými lidmi, vyloučenými ze společnosti, jichž se každý straní.
Bůh nám nařizuje, abychom se zbavili vší hořkosti. Důvodem je: „… aby vás netrápil nějaký vzhůru rostoucí kořen hořkosti a aby skrze něj nebyli poskvrněni mnozí“ (Židům 12:15, ČSP).
Co musíme udělat, abychom splnili jeho příkaz?
1) Přijmout Boží Slovo a jednat podle něj. Když nebudeš zakotven v Písmu, budou staré emoce vždy mařit tvou snahu s nimi skoncovat. Má být od nás odňata „všechna hořkost“ (viz Efezským 4:31, ČSP). Tento příkaz obsahuje příslib úspěchu, pokud jej uposlechneme.
2) Rozhodnout se přijmout osvobození od hořkosti. Rozhodnutí není emoce a nevyžaduje emocionální reakci. Bůh nebude ovládat tvé emoce, ale také nedovolí, abys ho jimi manipuloval. Když budeš věřit Božímu Slovu a rozhodneš se ho poslouchat, povede to vždy k úspěchu. Začni tedy posilovat svou vůli a víru. Jak? Rozhodni se Boha poslouchat navzdory svým pocitům! Cvič to každý den, dokud se to nestane tvým životním stylem. Pak tě přestanou ovlivňovat nálady a budeš „vládnout v životě“ (viz Římanům 5:17).