„A vůbec všecko pokládám za ztrátu, neboť to, že jsem poznal Ježíše, svého Pána, je mi nade všecko.“ Filipským 3:8
Ať se snažíš sebevíc, nikdy nemůžeš zvládnout všechno. Život je příliš krátký! Vždycky budeš muset být ochotný vzdát se některých věcí. V devatenácté kapitole Matoušova evangelia čteme příběh o muži, který chtěl následovat Krista, ale nechtěl se vzdát svého způsobu života. Na druhé straně Pavel řekl: „A vůbec všecko pokládám za ztrátu, neboť to, že jsem poznal Ježíše, svého Pána, je mi nade všecko“ (Filipským 3:8). Podívejme se na pár věcí, které stojí za to opustit:
1) Touhu po chvále za vlastní výkon. Ti, kdo se chtějí zalíbit lidem a jsou závislí na chvále druhých, musí pochopit, že chvála je jako dým. Rychle se rozplyne. Finanční zisk se rychle utratí nebo ztratí. Musíš se dostat do bodu, kdy „dělat dobré věci“ pro tebe znamená víc než „vypadat dobře“.
2) Snahu o dobré zajištění, abys měl pocit důležitosti. Velikost nespočívá v tom, kolik si vyděláš nebo kolik máš; spočívá v tom, čeho chceš v životě dosáhnout. Místo toho, aby ses zaměřil na pouhé vydělávání na živobytí, pros Boha, aby ti pomohl něco změnit!
3) Snahu všemu rozumět. Příliš mnoho z nás rádo fušuje do různých věcí. Problém ale je, že při fušování se ve skutečnosti v ničem nestaneš skutečně dobrým. Je pravda, že když jsi mladý, měl bys zkoušet nové věci a zjistit, co jsou tvoje silné stránky a jaké jsou tvé zájmy. Ale s přibývajícím věkem se musíš zaměřit konkrétněji. V životě se dostaneš nejdál, pokud jsi v něčem odborník. Když studuješ životy velkých mužů a žen, zjistíš, že byli cílevědomí a houževnatí.
Takže jakmile zjistíš, k čemu tě Bůh stvořil a povolal, drž se toho a ostatní pusť.