„Nauč mě plnit tvou vůli…“ Žalm 143:10
Když přemýšlíš o Boží vůli pro svůj život, začni tím, jestli nepředstíráš, že jsi někým jiným, než doopravdy jsi. Jestli víš, že konáš Boží vůli, můžeš odložit masku. Nemusíš přesvědčovat lidi, že jsi důležitý, a potají se bát, že nejsi. Nikdo není nudnější a více zneklidňující než člověk, který se ohání svými známostmi, aby udělal dojem.
Jeden čerstvě povýšený nadporučík toužil zapůsobit na své podřízené. Když do jeho kanceláře vstoupil mladý vojín, předstíral proto, že telefonuje s generálem. „Ano, pane generále. Můžete se na mne spolehnout, pane!“ řekl a prásknul sluchátkem. Otočil se k vojínovi a zeptal se ho, co potřebuje. „Jenom jsem vám přišel zapojit telefon, pane.“
Předstírat, že jsi někým, kým nejsi, je těžká práce. To je důvod, proč se cítíš tak unavený po první schůzce, po pracovním pohovoru nebo poté, co jsi s lidmi, kteří očekávají, že budeš působit určitým dojmem. Ve tvém nitru je prostý člověk. Je to velká úleva, když se nemusíš tvářit pokorněji, než jak pokorný ve skutečnosti jsi, když nemusíš předstírat, že se modlíš víc, než se modlíš, nebo že víš o Bibli víc, než ve skutečnosti víš. Dobrou zprávou je, že před Bohem nikdy nic předstírat nemusíš; skutečná zlomenost ho těší víc než duchovní předstírání. Abys naplnil jeho vůli a stal se takovým člověkem, jakým tě chce mít, musíš být poctivý v tom, kdo skutečně jsi. Žalmista se modlil: „Nauč mě plnit tvou vůli, vždyť jsi můj Bůh. Kéž mě tvůj dobrotivý duch vede po rovné zemi!“ (Žalm 143:10). Proto buď tím, kým skutečně jsi. Když to uděláš, Bůh se postará o zbytek.