„… služte v lásce jedni druhým.“ Galatským 5:13
Další překážkou je naše řízená uzavřenost. Je důležité, aby ses snažil pochopit druhé. Stejně důležité ale je, abys sám byl důvěryhodný a otevřený, aby také druzí mohli pochopit tebe. Často je to zraňující, proto mnozí nechceme, aby do nás lidé viděli.
Americký spisovatel a bývalý námořní kapitán Mike Abrashoff konstatoval: „Někteří vedoucí si myslí, že když udržují lidi v nevědomosti, mohou je do jisté míry ovládat. To je ale hloupost a organizace tím trpí. Tajnosti vedou k izolaci, ne k úspěchu. Je pravda, že vědomosti dávají moc; vedoucí ale potřebují kolektivní sílu, a k tomu jsou potřeba kolektivní vědomosti. Zjistil jsem, že čím více byli lidé obeznámeni s cíli, tím byli vstřícnější a tím lepších výsledků jsme společně dosahovali.“
Pokaždé, když lidé cítí, že jsou jim zatajovány informace, vzniká odstup. Cítí se odstrčení a ve výsledku klesá jejich morálka i výkonnost. Jim Lundy ve své knize „Lead, Follow, or Get Out of the Way“ („Veď, následuj, nebo jdi z cesty“) píše o něčem, co nazývá „nářkem podřízených“: „My neinformovaní pracujeme pro ty nedostupné a dosahujeme nemožného, abychom se dočkali nevděku.“ Máš někdy stejný pocit? Také je tady „nářek houbové farmy“, který zní: „Cítíme, že nás udržují ve tmě. Občas někdo přijde a hází na nás hnůj. Když pozdvihneme hlavu, useknou nám ji a strčí do konzervy.“
Dobří vedoucí se nesnaží izolovat a neudržují své lidi záměrně v temnotě. Informují je a kdykoliv je to možné, zapojují je do procesu rozhodování. Pokud to se službou lidem myslíš vážně, otevři se. Postarej se, aby tvé okolí vědělo, kdo jsi a v co věříš.