„Vyberete oběť pozdvihování pro mne od každého, kdo ji ze srdce dobrovolně odevzdá.“ 2. Mojžíšova 25:2
Boží lid už měl k dispozici vše, co bylo potřeba ke stavbě stánku. Mojžíš tedy požádal Boha o plán a lid o prostředky. Stejně to funguje dodnes!
Pastore, nechtěj po Bohu, aby ti schválil tvůj vlastní plán nebo plán převzatý od někoho jiného. Vypros si od něj jeho plán, protože ten jediný ti požehná. Potom se neboj jít za lidmi a požádat je o prostředky. Možná se ti nechce mluvit o penězích, protože podle některých členů sboru mluvíš pořád jen o nich. Samozřejmě, jestli mají pravdu, musíš svá kázání dostat opět do rovnováhy. Obecně ale lidé potřebují jasné biblické učení o dávání. Potřebují uvidět, že je to privilegium a příležitost stát se Božím partnerem. V Bibli se znovu a znovu píše o „zasévání“. Pokud jsi zasel, očekávej, že budeš sklízet. Zákon setby a sklizně je stejného druhu jako gravitační zákon: nikdy neselže. Bůh řekl: „Setba i žeň … nikdy nepřestanou po všechny dny země“ (1. Mojžíšova 8:22).
Všimni si, jak to funguje: nejprve zaseješ, pak přijde čas čekání, nakonec se dočkáš žně. Peníze jsou choulostivá záležitost, mohou vyvolat odpor a roztrpčení. Bůh však slíbil, že štědré setí vynese štědrou sklizeň (viz 2. Korintským 9:6). Buď řekl pravdu, nebo ne; sám se přesvědč. To můžeš udělat jedině tak, že si to sám vyzkoušíš.