„On mě probouzí každého jitra, probouzí mi uši, abych slyšel jako učedníci. Panovník Hospodin mi otevřel uši a já nevzdoruji ani neuhýbám nazpět.“ Izajáš 50:4–5
Než přijde krize, Bůh tě na ni může předem připravit tím, že ti dá „slovo moudrosti“. Přesně tak to zažíval Izajáš. Možná namítneš: „Izajáš byl ale prorokem.“ Jistě, ale když ho Bůh povolával, zcela po lidsku protestoval: „Jsem hříšný člověk“ (viz Izajáš 6:5). To znamená, že můžeš být porušený, a přesto slyšet Boží hlas! Zažil jsi už někdy, že jsi náhodně zachytil větu, která tě na chvíli přinutila přemýšlet o významu jejích slov? Do mysli vniklo světlo a ty jsi zmlkl. Jak to? Protože tvoje mysl zaznamenala to, čemu se říká „slovo moudrosti“. Bůh ti nedává moudrý vhled jen ke tvému vlastnímu prospěchu, dává ti moudrost, abys ji sdílel s ostatními. A pokud máš dostatek pokory, abys nemusel být pánem každé konverzace, bude k tobě také promlouvat skrze druhé lidi. Přemýšlej – Bůh nevystavěl vesmír cihlu po cihle – uvedl svět do bytí jednou jedinou větou. Tak si představ, jaké máš možnosti, když ti dává „slovo moudrosti“!
Nejprve se však musíš naučit jeho hlas rozpoznávat; a to nějakou dobu trvá. Když Bůh poprvé promluvil k Samuelovi, myslel si, že slyší hlas velekněze Élího. Nepřestával Bohu naslouchat, až se nakonec stal Božím hlasem pro izraelský národ. Dokonce získal takovou zkušenost, že mohl dvěma různým králům sdělit: „Tak praví Hospodin…“ Stačí jen chtít slyšet Boží hlas, udělat si čas naslouchat mu, a získat v tom takovou praxi, že se naučíš rozpoznávat jeho hlas mezi mnoha jinými.