„A tak i každý z vás bez výjimky ať miluje svou ženu jako sebe sama a žena ať má před mužem úctu.“ Efezským 5:33
V Bibli čteme: „Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil“ (1. Mojžíšova 1:27). Bůh stvořil ženu, aby byla něčím víc než mírně upravenou verzí muže. Adam byl celým mužem; Eva byla celou ženou. Lišili se od sebe jako den od noci. Přemýšleli, cítili, mluvili a jednali odlišně. Měli odlišné priority. Potřebovali od sebe navzájem jiné věci. A stejně jako dnes pro nás, bylo pro ně důležité dobře spolu vycházet pod jednou střechou. To vyžaduje takové věci jako porozumění, trpělivost, obětavost, vzájemné úsilí a prokazování milosti.
Z Pavlovy filozofie plynou dvě věci, které jsou zásadní pro šťastné manželství – manžel musí pochopit, že žena potřebuje jeho lásku, a manželka musí chápat, že muž potřebuje její úctu. Emerson Eggerichs nám připomíná, že muži a ženy mluví odlišnými vztahovými jazyky, které jsou založeny na jejich odlišných potřebách. Ano, oba potřebují lásku a úctu, ale manželé se cítí milováni, když jim manželky projevují bezpodmínečnou úctu a manželky se cítí respektovány, když jim jejich manželé projevují bezpodmínečnou lásku. Všimni si, že Pavlova slova nejsou jen moudrá slova rádce, ale jsou to Boží příkazy, které máme respektovat a žít podle nich. Manžel musí milovat svou ženu jako sám sebe a žena má mít před mužem úctu (viz Efezským 5:33). Bůh nepožaduje, aby si muž úctu zasloužil, ani nevyžaduje, aby si žena zasloužila mužovu lásku. Ježíš, náš vzor, jejž následujeme, projevil vůči nám úctu a bezpodmínečnou lásku natolik, že ho to stálo život. A nás vyzývá, abychom totéž dělali pro sebe navzájem.
Bůh jako tvůrce manželství ví, co opravdu funguje; proto se jím doma nech vést.