„… v Adamovi všichni umírají …“ 1. Korintským 15:22
Bible říká: „… v Adamovi všichni umírají …“ (1. Korintským 15:22). Proč v Adamovi? Adam byl povolán být hlavou první rodiny, a proto byl zodpovědný za to, co se dělo v jeho domě. Jako lidé jsou si manželé a manželky před Bohem rovni, v manželství ale mají každý jinou roli. To, co se v první domácnosti stalo, bylo výsledkem jednání dvou lidí, kteří chtěli žít nezávisle na Bohu.
Stejně i dnes funguje mnoho vztahů – jeden nebo oba partneři se rozhodnou žít mimo Boží vedení a autoritu. Výsledkem je padesátiprocentní rozvodovost, jíž jsme svědky. Přitom nebereme v úvahu, že mnozí, kteří zůstávají v manželství, říkají, že nejsou šťastní a že by si podruhé stejného člověka nevzali. Konflikty vznikají, když partneři mají různou minulost, vzdělání, typ osobnosti a původ. Jeden z manželů třeba řekne: „Takhle mne otec vychoval.“ Nebo: „Tohle vždycky dělala moje matka.“ Každý máme vlastní představu, co tvoří „poznání dobra a zla“, co je v manželství správné a co špatné. Každý má nějaký názor. Problém je, že můžete strávit život hádkami o názory a nikam nedospět. Jako Kristovi následovníci jsme povoláni budovat svůj život a manželství na biblickém zjevení, ne na osobní intuici.
Adamovým úkolem bylo zjistit Boží názor na otázky týkající se života a rodiny, a pak ho sdílet s ostatními členy rodiny. Jak? Tím, že bude milujícím manželem, který ztvárňuje Boží vedení. Když domov funguje tímto způsobem, bude v něm Boží požehnání.