„Ne mocí ani silou, nýbrž mým duchem, praví Hospodin zástupů.“ Zacharjáš 4:6
Zerubábel byl povolán, aby znovu vybudoval chrám. Byl to obrovský projekt, proto mu Bůh řekl: „Toto je slovo Hospodinovo k Zerubábelovi: Ne mocí ani silou, nýbrž mým duchem, praví Hospodin zástupů. Čím jsi ty, veliká horo, před Zerubábelem? Rovinou. On vynese poslední kámen za hlučného provolávání: ‚Jeruzalém došel milosti!‘“ (Zacharjáš 4:6-7). Když tě Bůh povolá, potřebuješ vědět následující:
1) Možná budeš muset jít sám. Když si tě Bůh používá, lidé se často domnívají, že jsi silný a nic nepotřebuješ. Neuvědomují si, že jsi obyčejný člověk, který je někdy vyděšený k smrti a svým úspěchem je někdy více udiven než lidé okolo. Když za tebou nikdo nestojí a nikdo ti neslouží, stáváš se vystaveným a zranitelným vů?i zastra?ov?n?či zastrašování a odrazování.
2) Potřebuješ Boží pomoc, jinak budeš mít problémy. Samson se o tom přesvědčil: „Procitl ze spánku a pomyslil si: ‚Dostanu se z toho jako dosud vždycky a pouta setřesu.‘ Nevěděl, že Hospodin od něho odstoupil. Pelištejci se ho zmocnili, vypíchli mu oči a odvlekli ho do Gázy, kde ho spoutali dvojitým bronzovým řetězem“ (Soudců 16:20-21). Bůh ustoupil do pozadí, aby dal Samsonovi poznat, že to byl on, Bůh, a ne Samson, kdo dával vítězství. Proto musíš žít s vědomím závislosti na Bohu.
3) Není to tvá moc, co působí změnu, ale moc Boží. Jestliže čekáš na Boha, až ti dá mimořádné vybavení předtím, než se rozhodneš bojovat, nebudeš zakoušet vítězství. Bůh říká: „… vždyť v slabosti se projeví má síla“ (2. Korintským 12:9). Způsob, jak poznáš, že jsi skutečně pomazaný, je, když Bůh použije tvé přirozené obdarování k nadpřirozeným skutkům. To se ale stane pouze tehdy, když řekneš: „Pane, nechápu, jak bys to mým prostřednictvím mohl udělat, ale důvěřuji ti.“ A právě tehdy se Bůh zapojí!