„Více než roční mzda.“ Marek 14:5, přel. z angl.
Je možné, že ta alabastrová nádobka parfému představovala veškeré úspory té ženy. O tom, že byla drahocenná, svědčí skutečnost, že dva pisatelé evangelií považovali za důležité uvést odhad její ceny: tři sta denárů – to odpovídalo mzdě za více než celý rok.
Pojďme k jádru věci. Pro většinu z nás „alabastrová nádoba parfému“ představuje peníze. Je to naše finanční investice, naše výplata, naše rezerva na důchod. A otázka zní – jsi ochoten se toho všeho vzdát? To neznamená, že bys neměl platit účty, plánovat budoucnost nebo se starat o rodinu. Ale kdyby tě Bůh vyzval, aby ses toho všeho vzdal, byl bys ochoten rozbít svou alabastrovou nádobu a vylít ji celou na Ježíšovy nohy?
John Wesley rozdal během života na třicet tisíc liber. To je při přepočtu inflačním koeficientem více než milión sedm set tisíc dnešních dolarů. V roce 1731 Wesley uzavřel s Bohem smlouvu, že svůj roční rozpočet omezí na dvacet osm liber. První rok vydělal jen třicet liber, takže mohl rozdat jen dvě libry. V následujícím roce se ale jeho příjem zdvojnásobil, a protože dokázal stále žít z osmadvaceti liber, mohl již rozdat třicet dva liber. Nikdy nevlastnil více než sto liber, protože měl strach hromadit si poklady na zemi. Věřil, že Boží požehnání má vést ke zvyšování úrovně našeho dávání, a ne naší životní úrovně. Dokonce i když se jeho příjem zvýšil na tisíce liber, žil prostě a rozdával všechny peníze, které nepotřeboval. Zemřel s několika mincemi v kapse, avšak se skladem pokladů v nebi. Přemýšlej o tom!