„Proto rád přijímám … urážky, útrapy … pro Krista.“ 2. Korintským 12:10
Když tě někdo urazí, můžeš mu oplatit kousavým protiúderem, nebo to můžeš vidět jako příležitost k růstu. David řekl: „Byl jsem pokořen a bylo mi to k dobru, naučil jsem se tvým nařízením“ (Žalm 119:71). Psycholožka Brenda Shoshannaová řekla: „Osoba, která tě uráží, je tvým učitelem. Přichází, aby ti pomohla zmenšit tvé ego, rozvinout trpělivost a soucit, praktikovat bezpodmínečné odpuštění, a aby tě učila o životě a o vztazích. Pokud urážku nevnímáš jako urážku, ale jako výuku nebo dar, ztrácí moc tě zranit. V praktické rovině – pokud jsi uražený, nic neříkej. Dej si čas. Zpětným bičováním, vyhrocováním situace a říkáním věcí, které nemusíš myslet vážně, vzniká mnoho škody. Uvědom si, že je to tvé ego, ten falešný smysl pro hrdost, kdo jedná, a nespolupracuj s ním.“
Pavel dosáhl bodu, kdy skutečně „rád přijímal urážky“. Většina z nás tam ještě není, ale s časem a praxí toho můžeme dosáhnout. O Jidášovi jeden spisovatel napsal: „Bůh někdy manipuluje s činy našich nepřátel, aby je přiměl pracovat jako přátelé, a aby tak mohl vykonat svou vůli v našem životě. Může ti požehnat skrze nejhorší vztahy, ty které jsou bolestivé nebo negativní. Čas, úsilí a bolest, které do nich investuješ, nejsou zbytečné, protože Bůh ví, jak využít protivenství ve tvém životě. Nemohu zastavit přicházející bolest nebo slíbit, že každý, kdo sedí u tvého stolu, bude věrný. Ale utrpení spojené s úspěchem ti dá nasměrování, zbuduje charakter, a nakonec najdeš milost k přehodnocení svých nepřátel a uvědomíš si, že jsou – jako Jidáš – přáteli v přestrojení.“